O ilustrátorce

Julie je autorkou obálky a dětských ilustrací Příběhu 

O mně

Ahoj, jmenuju se Julie a je mi 11 let.  Mám ráda humor - to je u nás doma jedna ze základních podmínek přežití, protože v naší rodině si pořád každý utahuje z každého,  ráda čtu - nejradši knížky o kočkách, baví mě čeština a angličtina, chodím tančit hip hop a  moc ráda maluju  a tvořím.  Zajímá mě jakýkoliv styl umění, od kreslení na papír až po barvení vlasů. neustále zkouším nové výtvarné techniky jako třeba origami, keramiku, taky ráda šiju a modeluju, vyrábím různé dekorace a fotím.

Ze svých oblíbených zálib nemůžu vynechat hraní si s mojí kočkou. Od malička totiž miluju kočky, a vím o nich opravdu hodně věcí... Můžete mi ukázat fotku jakékoliv kočky a já hned poznám jaká je to rasa :D    

Já a moje kočka


Moje kočka je modrooká, čokoládově hnědá siamka. Jmenuje se Maui - podle polyneského poloboha s šibalskou povahou, ale já jí říkám Mauša a celý můj život jsme nerozlučné kamarádky... Máma mi říkala, že Maui se nastěhovala ke mě do dětské postýlky, hned jak si mě naši přinesli z porodnice. Dodnes se mnou spí každou noc v naší společné posteli, co zabírá asi půlku pokoje a drze se tváří, že moje postel je v podstatě její... 

Když  jsem byla malá, tak jsem si s ní mohla dělat všechno, co jsem chtěla a ona si to nechala. Jenže pak jsem povyrostla a Mauša poznala že už "může" a když jsem jí škádlila moc, tak jsem od ní dostala...  

Jako malá holka jsem samozřejmě měla kočárek pro panenky, ale na rozdíl od mých kamarádek, co v něm vozily panenky nebo plyšáky, já vozila mojí kočičku. 

Ne vždycky se jí to líbilo...  

Můj nevyplněnej sen                     

Když jsem byla malá, tak jsem chtěla umět lítat. 

Poprosila jsem  mámu, jestli by mi nemohla koupit nějaká křídla. Máma říkala, že jo, a tak jsme šly do nejbližšího obchodu, a  koupily krásná bílá křídla z peříček a papíru. Doma jsem si je hned nadšeně nasadila, chvíli jsem skákala, a jen tak běhala po obýváku, a dělala různé věci, abych vzlítla. Jenže - NIC! Tak jsem celá nešťastná řekla mamce, že ty křídla jsou asi rozbitý, protože nelítaj... Máma z toho byla smutná, protože ji ani nenapadlo, že jsem křídla  chtěla proto, abych mohla lítat, myslela si, že si chci jen hrát na vílu... A do teď si vyčítá, že mě tak hrozně zklamala, když mi koupila nefunkční křídla...

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky